Jsem tou malou kapkou v obrovském oceánu

14. června 2015 v 15:39 | Bett |  My Writing Pad
... ano, stejně jako všichni ostatní i já jsem jen tou malinkou kapičkou v obrovském oceánu lidí, vzpomínek a pocitů.



Všichni jsme si rovni
I přes to, že někdo má více a někdo méně peněz, jídla, pití... ať už žijeme kdekoliv, stále jsme si všichni rovni. Jsi prezident? Jsi otrok? Když se nad tím zamyslíme, i prezident a otrok si jsou rovni. Prezident dostává více zaplaceno, jede si kam chce a dělá si co chce. Zatímco otrok nemá ani na jídlo, slouží někomu jinému a nemá tzv. "svobodnou vůli". Co je oba tedy tak spojuje? Jedna tak jednoduchá, ale zato důležitá věc... jsou to lidé. Mají lidské tělo, vlastnosti i vnímání. Každý se ke každému zvlášť chová úplně jinak, ale na jedno nezapomínejme... jsou to stále lidé!

Někteří nenávidí větu "Všichni jsou si rovni" proč?
Odpověď je jednoduchá. My lidé se poslední dobou snažíme od sebe co nejvíce odlišit. Avšak právě tím, že se snažíme každý odlišit od toho druhého si jsme jen kvůli tomu tak moc stejní... to je život.


Každá kapka někam patří
Ať už jsme každý kapka mikroskopická nebo centimetrová je nakonec jedno, protože každá kapka má své místo... svůj domov kam patří. Domov je naše útočiště i úkryt. Když nemáme kam jít, jdeme domů. Když se někam těšíme, je to domov. Ani tak nemám namysli domov, jako dům, ale domov, jako rodinu. Jen ta tě dokáže utěšit. Jen ta ti dokáže vykouzlit takový úsměv, jako jiný ne. Jen v rodině se cítíme nejvíce v bezpečí.

Každou kapku něco spojuje
Každá kapka má jiné zajmy, vlastnosti i způsob vyjadřování. Ale i přes tyto rozdíly se dokážeme všichni přenést a společně si důvěřovat a mít se rádi... Jen doufám, že za pár let se to všechno nezhroutí a nebudeme spolu komunikovat přes ty přihlouplé sociální sítě. (Bohužel... pokrok nezastavíme. :().


Kapky jsou malé, velké, střední... Ať už jsou jakékoliv, stále to jsou kapky a kapkami také zůstanou... teda doufám :). My lidé jsme také lidmi a lidmi zůstat musíme, protože když my krotíme všechno kolem nás, kdo by pak krotil nás?



Mohlo by se ti líbit:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Sčítání návštěvníků

Klik =)

Komentáře

1 Amazonka Amazonka | Web | 14. června 2015 v 16:24 | Reagovat

Všichni jsme jiní a v každém je potřeba se odlišit, ovšem rovni si jsme.
To s tím nesouvisí.

2 Kristýna Kohoutová Kristýna Kohoutová | E-mail | Web | 18. června 2015 v 0:42 | Reagovat

Zdravím Tě,
skvělá úvaha! Líbí se mi, že ve svých myšlenkách používáš přirovnání, na to jsem ulítlá. :-)
Ráda bych Ti nabídla možnost autorské spoluúčasti na mém připravovaném knižním projektu.
Úkolem je napsat vyjádření jakéhokoliv rozsahu, žánru a jazykových prostředků na téma "nejhorší situace v mém životě a nejlepší cesta z ní ven". Doplňující fází projektu je zodpovězení dotazníku na téma, který se zabývá životními hodnotami.
Hlavním cílem projektu je pracovat s pravdou a spatřovat smysl ve všech jejích formách. Ukazovat ji takovou, jaká je, vnímat ji bez příkras a pozlátka, a tím objevit její pravou váhu a krásu. Přestat se jí obávat, i když někdy může bolet, nebo být nepříjemná. Dokázat vyjádřit, že teď zrovna bolí, nebo je nepříjemná, a vědět, že je to tak v pořádku a není se za co ani v nejmenším stydět. Přijmout pravdu v lásce a souladu se sebou.
Mezi další dílčí cíle patří pozastavit se nad tím, jak jsme jako živé bytosti všichni stejní, ale přesto každý jedinečným originálem. Setřít rozdíly v pohlaví, generacích, barvách pleti, užívaném jazyce, sexuální orientaci, a naopak se nahlas rozlišit svým výjimečným pohledem na svět.
Budu ráda, když se nenásilnou cestou podaří dosáhnout i motivačního podtextu založeném čistě na osobních zkušenostech všech zúčastněných bez přítomnosti moralizování, klišé a odborné terminologie, ale nechci to tam rvát na sílu.
Věřím, že každý by si v tomto díle mohl najít především to, co zrovna nejvíce potřebuje, takže cílů může být ve skutečnosti mnohem více, ač je nestanovuju jen já, protože autory jsme my všichni zúčastnění, já bych to chtěla jen určitým způsobem usměrnit a pokusit se to nějakou cestou zpřístupnit těm případným, kterým zrovna něco takového chybí do jejich životní skládačky...
V případě zájmu o bližší informace mě, prosím, kontaktuj na e-mail kristynakohoutova@email.cz, případně na facebook do zpráv na facebook.com/KristynaKohoutovaCZ. Bylo by mi ctí.
S poděkováním a přáním příjemného večera,
Kristýna Kohoutová

3 Chu Pika Chu Pika | 23. června 2015 v 18:52 | Reagovat

Krásný článek, dokonale napsaný.. ♥ Moc jsi mně otevřela oči. Já se od nikoho odlišit nesnažím, prostě už jsem taková... divná. Už s tím zřejmě nic neudělám, zvykla jsem si. :3

4 Bett Bett | E-mail | Web | 29. června 2015 v 6:48 | Reagovat

[1]: Úplně jsem nepochopila, co tím myslíš :)

[2]: Děkuji mockrát za nabídku. Určitě bych se ráda přidala, jen se omlouvám, že jsem dlouho nedala vědět. Začnu nad tím pracovat. Ještě jednou mockrát děkuji

[3]: Já se také nesnažím odlišit a reakce okolí bývají kolikrát horší, než jsem mohla čekat. Někdy je to ale i mnohokrát lepší, takže nějaká ta zemská rovnováha tam přeci jen je. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama