Prázdniny, jsou na dosah ruky aneb já a čas

25. června 2015 v 15:21 | Bett |  My Writing Pad
Zdravím,
stejně jako (určitě všichni) i já se už nemůžu dočkat prázdnin. Každým dnem se přibližuje ten den, kdy si s radostí přeberu své vysvědčení a po poslední hodině strávené naposledy ve školní lavici se zvednu a přiběhnu domů plná nadšení z posledního školního dnu a ze začátku prázdnin.
:)



Ještě na začátku června se zdálo být dost nepravděpodobné, že bych ten poslední měsíc ve škole mohla přežít. Nejen, že toho bylo ještě na poslední chvíli fakt dost, ale i jak jsem psala v článku Já jako starší sestra se vztah mezi mnou a ségrou dost zhoršil. Ale teď, poslední týden... ani nevím, jak to mám nazvat. Ségra je pro mne nejlepší kámoškou (ale i ty Kiko ;)) a i když mě kolikrát fakt štve, vždycky se dokážeme nějak rozumě dohodnout. Nejspíš je to tím, že už začíná vyrůstat. Když si byla naposledy vybrat mikinu, všechno, co jí mamka ukázala ona zamítla. Všechno, co se jí ještě před nedávnem tak strašně líbilo teď zavrhla s tím, že to je moc dětský. Ano. Ona byla vždycky ještě duchem spíš dítěte, než dospívající slečny, teď ale nastal ten zlom, kdy už máme podobnější a podobnější zájmy, ale už to nebudu tolik okecávat a jdeme dál. Takže, jak už jsem řekla, tenhle červen jsem myslela, že nemám absolutně žádnou sílu, abych tento měsíc plný písemek, zkoušení a na poslední chvíli si vylepšování známek měla nějakou šanci přežít. Opak je ale pravdou. Vydržela jsem až do dneška. A řeknu Vám, je dost zvláštní pocit, když si představíte sebe ve stejný den jako jste teď, ale před rokem. Člověk by ani neřekl, že by to mohlo tak rychle utéct, aniž by se dokázal tak rychle vzpamatovat. Připadá mi to, jako bych létala ve stroji času. Všechno je tak rychlé, že se to ani vnímat nedá.

Dneska mi jen tak vzal kolo jeden deváťák (dobře, nevzal, ale "půjčil"). Dneska v 16:00 hod. mají rozlučku a já si uvědomila, že už mi zbývají jen dva roky na základce. Že za ty dva roky, které uběhnou jak voda, budu stát já na jejich místě. I já si budu užívat ty poslední chvíle s třídou a plakat jak malá želva při společném loučení hned následující den. Je to zvláštní. Ještě před nedávnem jsem byla ta pěti-letá holčička, co si hrála s barbínama, plyšovýma medvídkama a se spousty jiných her. Za pár let zase budu vzpomínat na tyhle moje léta... čas je zapeklitý kruh. Pořád se opakuje, ale zároveň se vůbec neopakuje. Tak kdo se v tom má vyznat?

Nemůžu tomu uveřit, ale už zítra mě čeká ten poslední školní den v tomto roce a pak už jen prázdniny! Ty dva měsíce, kdy si můžete dělat úplně co chcete a kdy chcete.

A kam se chystáte na prázdniny Vy?
Těšíte se na poslední školní den?
Co děláte o prázdninách nejčastěji?
Míváte také divné pocity, když si představíte, že už za pár let budete na místě těch druhých?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Míváte také divné pocity, když si představíte, že už za pár let budete na místě těch druhých?

Ano
Ne
O ničem takovém nevím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama