Jsem divný člověk...

29. listopadu 2015 v 16:38 | Bett |  My Writing Pad
Každý den slýchávám to samé jsi šprtka, jsi hluchá, jsi divná... A proč? To je právě to, čemu já vůbec nerozumím...


Ať už se snažím být jakákoliv, nikdy jsem nebyla a nebudu taková, jakou mě ostatní chtějí. A někdy to je fajn, ale někdy taky ne.

Je milé slyšet po příchodu do školy oblíbený pozdrav ,,Ahoj". To je ale kolikrát to jediné hezké, co mě ve škole potká. Někdy jsem nazvaná šprtkou, někdy hluchounem, ale proč? Protože se dotyčného zeptám ,,Co jsi říkal/a?" ve chvíli, kdy se mě na něco ptá. To, že se zeptám, co ten dotyčný říkal přeci ještě neznamená, že jsem hluchá, kór, když si jen ověřuji, jestli jsem ono slovo (větu) slyšela správně. Ano, nejdříve jsem se této trefné poznámce opravdu smála, ale čím víc jí slyším, tím víc kroutím hlavou nad tím, co je to za debilní poznámku. Vážně gratuluji všem, kteří mi říkají, že jsem hluchá a myslí si, kdo ví jak nejsou vtipní. Právě jste totiž vyhráli Oscara za tu nejnápaditější brokolici v celé galaxii. Ještě jednou mockrát gratuluji...

...Co víc si můžu myslet? Možná jsem vážně divná. No řekněte mi, komu je jedno, že doma nemá televizi a nemusí se dívat na ty věčně přiblblé filmy a seriály? Nebo, kdo sní celý oběd ze školní jídelny a řekne, že to bylo dobré? A nebo, dokáže někdo být celé dny zavřený doma a nenudit se (neexistují počítače, tablety a telefony ;))? Je tu ještě někdo takový, prosím?

Dnešek je docela fajn a ze zítřka mám respekt. Kdo ví, co si ti experti se čtyřkami a pětkami ve škole zase vymyslí... To, že když jsem nemocná a zůstanu dva dny doma, že jsem simulant? Proč ne? Když to člověk dělá sám, je pak jednoduché to říct o druhém. Ale, ať si dětičky hrajou...

Celkově mi to přijde zvláštní. Zajímalo by mě, jak vlastně funguje ten mozek ostatních? Jak může někoho napadnout házet po třídě mokré papírové utěrky ze záchodů? Nebo jak někoho může napadnout házet si míčkem do okna s roztaženými žaluziemi?

Teď už mám vážně chuť řídit čas. Posunout se tak na konec příštího školního roku. Nemusela bych se tolik stresovat s výběrem střední školy a navíc bych už od téhle bandy co nejrychleji utekla a řekla si ,,Tak to bylo naposledy...". Možná bych současný problém mohla řešit přestupem na jinou školu, ale myslím, že v tom nebude až takový rozdíl...

Proto... jsi také stále ještě na základce? Přeji hodně štěstí k dobré a inteligentní třídě. Věř, že nic lepšího si už nemůžeš přát.


Pokud dnešní článek nedává úplně smysl, pak se omlouvám. Je toho teď na mně moc a já se z toho musela nějak vypsat. :)
Jo a málem bych zapomněla... přeji krásný první advent!

P.S.
Děkuji mé kamarádce za možnost zveřejnění těchto fotek. (Ano, to vážně nejsem já. :))
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Sčítání návštěvníků

Klik =)

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 29. listopadu 2015 v 18:48 | Reagovat

Zdraví tě ufoun ze země, co si sám vymyslel, aby nemusel žít tady, v tomhle prohnilém, nečestném světě, kde lhaní a podvody hrají prim.

Nejsi jediná a nikdy nebudeš. Já jsem byla outsiderem odmalička a to už na základní škole. Byla jsem takovým tím podivínem č. 1 a nikdy jsem neměla moc přátel - vlastně, o veškeré, které jsem měla, jsem přišla - většinou šlo o podrazy a zrady, tudíž jsem přestala lidem věřit. Naštěstí mám teď svých OPRAVDOVÝCH pár přátel a jsem za ně neskutečně ráda.

Vždycky budou nadávat ti, co ti nebudou sahat ani po kotníky - jen si dokazují svoji ubohost, protože oni nemají nic, čím by druhé zaujali.

Jsem dost umělecky založená, čtyřbarevná existence čehosi, co chodí na uměleckou školu a o statní mě mají za feťáka a nepochopené individuum. Ale po tom čase si člověk tak zvykne, že se tomu i začne smát.

Jestli by si chtěla, můžeš si se mnou popovídat o různých pocitech, často píšu básně, úvahy, vlastní citáty a maluji/kreslím a taky fotím...pořád filozofuji a probírám věci dopodrobna, možná ti to něco říká :).

Kontakt na mě popř. najdeš na mých stránkách.

Jsem pyšná na to, že jsi jiná. :)

S pozdravem: LERI GOODNESS

2 Elík Elík | 29. listopadu 2015 v 20:29 | Reagovat

Taky jsem to tak na základce měla ;-) Na gymplu je to již mnohem lepší ;-) Hluchoune mi taky říká jedna kamarádka...Už to neřeším a kašlu na ní ;-)

3 Simix Simix | Web | 4. prosince 2015 v 19:58 | Reagovat

~Čaué~
Přijde mi, že plno lidí si říká, že jsou divní ... jiní.
Na základní škole jsem to měla podobně... teď naopak já o sobě někdy říkám, že jsem divná a tohle to a tamto.. prostě jak jsi psala a ostatní mě od toho naopak odvrací :)
Taky mi říkali, že jsem hluchá a že jsem moc hlučná :)
Teď už to nikdo moc neřeší. Teda jo.. ale ne tolik.
Nenápaditější brokolici :D Dobře ty :DD
My televizi máme, ale já jo nesleduji ... Teda ... hlavně poslední dva roky jsem ji nesledovala vůbec, teď už jen v neděli. Večer.
Častokrát mi jídlo ze školní jídelny chutná... jindy ne.
Já jsem to ještě před rokem měla tak, že jsem radši seděla doma. Ale nenudila, pokaždé jsem se uměla zabavit a naopak mi přišlo, že nestíhám. Ne že bych byla jen na PC, mobile, tabletě.. i když. Docela jo.. Ale třeba jsem i psala, tančila, hrála na kytaru, klávesy.. uměla jsme se sama doma zabavit. Ale tento rok se stala změna.. plno změn. Začala jsem o něco více chodit ven ... Dokone jsem na to byla lehce zavislá :D Dřív jsem byla zvyklá sedět doma ... No jde hlavně o zvyk, řekla bych.
Je dobré chodit ale taky někdy ven a ne sedět jen doma. To jsem si uvědomila.
Ta fotka je hezká.
A hele... jak tak koukám,.. měla jsem to stejně jako ty... Ale nástupem na střední školu se změnilo plno věcí.. i já byla taková.. jak to říct. Nepřišla jsem si tolik trapná jako na ZŠ, ale nějaký čas ve mě uvízl asi nějaký komplex... který mi prostě říkal, že trapná jsem.
Hezký článek a přeji hodně štěstí :)

4 Květa Květa | 19. prosince 2015 v 23:19 | Reagovat

Jsi skvělá , buď taková jaká jsi. Hodně štěstí a přeji hodně upřímných kamarádů.

5 Eduard Nud Eduard Nud | 10. prosince 2016 v 16:01 | Reagovat

Děkuji, že v tom nejedu sám.

Tady v domově pro seniory mi jako jedinému chutná oběd a babičky si dělají legraci z mého výroku: Nevypadá to špatně.

Televizi mám, seriály nesleduji. Mám rád Déčko a Junior pro děti. Hezké, barevné, veselé, i když někdy, ale pořád lepší, než soukromé stanice.

Taky dokážu celé dny ležet na posteli a jen si tak myslet. Říkají mi, že je to špatně, myslet a trápit se. Ale já jsem přece neřekl, že se trápím. Říkám jen, že ležím a přemýšlím si.

To foto je opravdu pěkné. Dýchá z něho dobrá nálada a prima pohoda. Více takových fotek na internetu, to bych si přál. A ne, však víte.

Nu, reagoval jsem pouze na jeden odstavec, ale četl jsem celý článek. Jenom nevím, co o něm napsat. A protože nevím, jak to ukončit, končím.

Nechci rušit smajlíkem, proto hezký den.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama